Vlivem stárnutí populace se v následujících čtyřiceti letech ztrojnásobí (!!!) počet osob, které se dostanou do situace nesoběstačnosti a jimž vznikne nárok na příspěvek na péči (při zachování současných podmínek). Z dnešních cca 360 000 osob se dostaneme kolem roku 2060 na 1,1 milionu lidí pobírajících příspěvek na péči v některém z jeho čtyř stupňů, což je naprosto bezprecedentní trend. Státu však z hlediska financování kapacit dlouhodobé péče dochází dech. A nedostatek kapacit se bude ještě dále prohlubovat.

Příspěvek na péči je sociální dávka, kterou stát vyplácí nemocným a nemohoucím osobám odkázaným na pomoc druhých při zvládání základních každodenních činností. Odtud pochází také zastaralejší označení příspěvek na bezmocnost nebo příspěvek na nemohoucnost. Jde o finanční podporu určenou osobám, které z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebují pomoc jiné fyzické osoby při zvládání svých základních životních potřeb. Rozsah péče stanovuje stupeň závislosti, který je definován zákonem o sociálních službách. Příjemci pak mohou z příspěvku dle vlastního uvážení hradit služby jim poskytované osobou blízkou, asistenty sociální péče, registrovaným poskytovatelem sociálních služeb či zařízením hospicového typu.

Podle míry zvládnutí nebo nezvládnutí jednotlivých životních potřeb je žádající osoba následně zařazena do jednoho ze 4 stupňů závislosti.

Konkrétní míra závislosti se definuje podle stupně bezmocnosti. Ten se určuje na základě schopnosti nebo neschopnosti plnit deset životních potřeb:


• mobilita (chodit, vstávat a usedat, otevírat a zavírat dveře, chodit po schodech)
• orientace (orientovat se v prostoru, rozeznávat pomocí zraku a sluchu)
• komunikace (vyjadřovat se srozumitelně mluvenou řečí, chápat obsah přijímaných a sdělovaných zpráv, psát krátké zprávy)
• stravování (najíst se a napít, dodržovat dietní režim)
• oblékání a obouvání (vybrat vhodné oblečení a obuv, obléknout a svléknout se)
• tělesná hygiena (použít hygienické zařízení, vykonávat základní osobní hygienu)
• výkon fyziologické potřeby (včas použít WC, vyprázdnit se, provést hygienu)
• péče o zdraví (dodržovat předepsaný léčebný režim, píchání inzulínu, brát léky)
• osobní aktivity (navazovat kontakty a vztahy s jinými osobami, plánovat a dodržovat denní režim, vykonávat aktivity obvyklé věku osoby)
• péče o domácnost (obstarat běžný nákup jídla a základních domácích potřeb, nakládat s penězi, ovládat běžné domácí spotřebiče, udržovat pořádek)

​Unikátním pojištěním dlouhodobé péče umíme zajistit výplatu měsíční penze v případě ztráty soběstačnosti II., III., IV. stupně po dobu až 10 let, a to až do 90 let věku.